Zimní soustředění "CÉČKA"- Bedřichov 14.-17.1.2016

Soustředění roudnického Céčka

Bedřichov 14. – 17.1.2016

Tak už je to konečně tady! To jsou asi nejvýstižněji popsané výrazy tváří všech, kteří se ve čtvrteční pozdní odpoledne sešli před obchodem v Roudnici, aby pak společně vyrazili do lůna Jizerských Hor, konkrétně přímo do Bedřichova. Tady v nížině nebylo po sněhu ani památky, a tak jsem měl trochu obavy, jak to se sněhem bude tam „nahoře“. Tři dny před odjezdem jsem proto žhavil linky mezi Informačním centrem v  „  Béďově  “, tamní Horskou  Službou i místními známými. Ještě ve středu to nebyla žádná hitparáda, ale pokud se měly potvrdit meteo prognózy, tak mělo sněžit a to velmi vydatně. No uvidíme, každopádně jedeme a jedeme si užít relax, sport, partu i zábavu. Příští stanice – hořická Benzina, káva cigárko a jedeme dál, sraz v Liberci na další čerpačce, zde se seřadíme a jedeme spořádaně až k chaloupce U Trompetra. Tu jsme znali z loňského výjezdu, a kterou jsme měli opět jen sami pro sebe. Už při stoupání z Liberce bylo vidět, že sníh bude, loni tady v těch místech nebylo nic, letos je sníh i na silnici, a tak to trošku klouže. Jsme na místě, chaloupka je vyhřátá, takže ubytovat, vyndat proviant a uložit dle pokynů kuchtíků Míry Vlasáka a Jirky Spěšného. Ti se po celou dobu vzorně starali o naše hladové krky. Teď je čas na povinné ohlášení domů svým drahým polovičkám, že jsme na místě a v pořádku. Když si každý odbyl to své, tak jsme se sešli ve společenské místnosti, kde už praskal v krbu oheň, a Koťas seznámil přítomné s plány na nejbližší dny. Začalo sněžit, a to velmi vydatně. Páteční ráno nás uvítalo cca dvaceti centimetry nového prašanu, sjeli jsme pro objednané pečivo a stavili se půjčit jednu komplet běžkařskou výbavu pro Sváťu, nasnídali se a šlo se do neupravené stopy. Zde se objevil první problém – jak namazat aby se to nelepilo, teplota -2 a tak jsem zvolil červený vosk, špatně, lepilo se to, což nejvíce pocítili Miloš Mrštíků, Vlasta Málků a Ivan Mičiak. Po pár uběhnutých či odšlapaných kilometrech se to trošku zlepšilo. Na Hřebínku už byla stopa upravená i užehlená na bruslení, takže po povinné občerstvovací pauze, se jelo moc hezky.

Krajina byla jako v pohádce, což dokládá nespočet pořízených fotek, lidí ještě rozumně, čerstvý vzduch lehce řezal do plic, prostě dokonalý relax s trochou fyzické námahy. Přesně toto je důvod našeho každoročního návratu sem, vyčistit si hlavu, trošku si odpočinout od každodenních povinností i starostí a dobít své vnitřní baterky.

Po návratu na chatu jsme si trošku odpočinuli, zasytili se, doplnili tekutiny a jelo se do jabloneckého bazénu, prohřát svá unavená těla ve vířivce a parní sauně. Čekání na zpáteční autobus jsme si zpříjemnili v útulné, totálně narvané,  hospůdce. Opět sněží, a to velmi vydatně.

Na chaloupce nás čekal další chod, tataráček a steaky pana Míry, výborné, šťavnaté, syté. Prostě pikantní luxus.

Sobotní ráno sněží,a to  velmi vydatně, jak jinak.  Po snídani se část vydala splnit  předsevzetí a připravit drobné překvapení pro našeho správce financí Honzu Hendrycha, který měl zaplacen třídenní pobyt na Prezidentské chatě, a kam tudíž směřovala naše cesta. Vše se podařilo a  za to jsme rádi.  Druhá, méně početná skupinka si šla otestovat své sjezdařské umění na nedaleký Maliník.

Během dne dorazili na chatu její majitelé, a tak jsme měli tu čest se společně seznámit. Odpoledne se neslo ve znamení siesty a příprav na nadcházející večer, to přijela zabrnkat na kytáru dvoučlenná skupinka našich starých známých Pítrse a Janiny. Pro zájemce byla nahřátá domácí sauna, a leckteří tohoto luxusu  rádi využili. Celý večer se popíjelo, zpívalo, debatovalo, prostě paráda a ani si nikdo neuvědomoval, jak ten čas neúprosně letí. V neděli se část rozhodla ještě si protáhnout pérka a tak jsme se vyrazili vyvětrat okolo přehrady. Vše už se schylovalo k závěrečnému úklidu, předání chaty a odjezdu domů. Odjíždíme ze sluncem zalitého Bedřichova s přáním, příští rok zase tady.

Co napsat na závěr ?  Snad jen , že ten prodloužený víkend stál zato, užili jsme si sportu, pro mnohé z nás už pojmy jako Maliník, Klikvová Louka, Hřebínek, Šámalka, Prezidentská a mnoho dalších, nejsou jen nějaká neurčitá místa na mapě, ale místa, kde se jede do kopce v hlubokém sněhu, jinde to frčí po zmrzlé stopě, fouká u přehrady, prostě místa, na která máme konkrétní vzpomínky a zážitky. Kdo se nemohl zúčastnit, má čeho litovat, kdo se zúčastnit nechtěl, jeho chyba. Při odjezdu se člověk od škarohlídů doslýchal věty typu, co tam budete dělat, jedete tam jen chlastat atd,  tak abych to uvedl na správnou míru, za ty tři dny jsme odběhali cca 60 km, což není málo pro netrénované, vždyť někteří z nás stáli na běžkách po hodně dlouhé době a  tuto zimu vůbec poprvé. To, že jsme si to dokázali užít a bavit se je jen známkou zdravého charakteru a dobré „ chemie“  celého spolku.

Na úplný závěr chci poděkovat všem, kteří tam byli, za super víkend a i když nechci nikoho vyzdvihovat, tak  přeci jen dvě jména zmíním – Míra Vlasák a Jirka  Spěšný – těmto dvěma patří  obrovské DÍKY za to, jak se o nás starali a za jejich kulinářskou magii. Příští rok zase v podobném čase ( 19.- 22.1. 2017 ) a určitě na stejném místě naviděnou.

Fotky si můžete prohlédnout na

https://alfove.rajce.idnes.cz/Bedrichov_2016

jméno : Bedřichov 2016

heslo :  céčko

LK